O ministrantském časopise Tarsicius a články z tohoto časopisu; www.tarsicius.cz

Zajímavý zážitek z Vánoc otce biskupa Baxanta a co si přeje k Vánocům?;)

17. 12. 2009 20:09
Rubrika: články

<!-- /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:612.0pt 792.0pt; margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt; mso-header-margin:35.4pt; mso-footer-margin:35.4pt; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} -->

Blíží se krásné svátky, svátky oslav narození našeho Spasitele, každý ale slaví tyto svátky trochu jinak a každý prožívá vnitřně tuto slavnost jinak. Ale jak? K tomu může pomoci i naše minianketa.

(Z ankety časopisu Tarsicius www.tarsicius.cz Zde uveřejněna celá.)


Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický


 

Jak budete letos slavit Vánoce?

Myslím, že letošní mé vánoční svátky se nebudou nějakým zvláštním způsobem lišit od těch, které jsem ve svém životě už prožil. Pro mne jsou to vždycky dny krásné: máme v těch vánočních dnech blíž k sobě a i k Pánu Ježíši. Těším se na tuto blízkost lidí a Spasitele.

 

Co byste chtěl dostat za dárek? (Prosím napište něco konkrétního;))

Popravdě řečeno, nikdy jsem si nic nepřál, ale i v mé duši, tak jako asi v každém z nás, je vnitřní touha něčím být překvapen a udělat radost druhým. Mám-li být konkrétní a něco si poprvé v životě přát, pak bych si přál být obdarován budíčkem, kterého bych nemusel natahovat a příp. baterie vyměňovat. Existuje vůbec takový?

 

Jak jste slavívali Štědrý den, když jste byl jako dítě?

Bohužel si na slavení vánočních svátků v dětství moc nepamatuji, ale pamatuji si, že, když jsme na vánoce už jako studenti přijeli domů, už jistě víte, že mám 5 sourozenců, to už byl svátek, protože jsme byli všichni hezky pohromadě. Zvláště o Štědrém večeru jsme se radovali, že nikdo nechybí.

 

Co se vám vybaví pod pojmem Vánoce?

Byl jsem vychováván tak, že o vánočních svátcích nemám pamatovat jen na sebe a na dárky, kterých stejně nikdy nebylo hodně, ale že si mám vzpomenout právě o vánocích na chudé, opuštěné, nemocné a trpící děti i dospělé všude na celém světě. Vánoce mám tedy spjaty napořád s touto myšlenkou.

 

Máte nějaký pěkný zážitek z Vánoc?

Mám, ale nevím, jestli to mám sdělit, protože je to zážitek dost zvláštní a nesu si jej už mnoho let v srdci. Něco jako tajemství. Pro přátele Tarsicia to ale tedy řeknu. O jedněch vánocích jsem byl na Štědrý večer sám, bez večeře a lidské společnosti. To tak někdy v kněžském životě bývá. Rozhodl jsem se - byla samozřejmě už tma, všude naprosté ticho, mrzlo a bylo napadáno mnoho sněhu – že, si udělám takovou štědrovečerní pěší procházku farností. Nikde ani živé duše, nikoho jsem nepotkal. Pozoroval jsem jen zářící okna domácností mých farníků a říkal jsem si: snad jsou všichni pohromadě u sebe doma, snad pamatují na svého Vykupitele, snad je jim všem dobře…, právě proto, že jsou doma. V tu chvíli jsem měl dojem, že k nim ke všem patřím, a že kdybych u nich zazvonil či zaklepal, že by mě všichni určitě pozvali dál. Tehdy jsem prožil něco krásného, co také kněží někdy prožívají. Věděl jsem, že patřím k nim, že jsem jejich pastýř, i když na ulici za oknem a před jejich dveřmi.

 

Milý otče biskupe, děkujeme, že jste se s námi rozdělil o své zážitky a přejeme velikou radost z Kristova narození nejen o Vánocích.

Ptal se Jenda Lukeš

 

foto archiv otce biskupa, toto foto: Lenka Horníková

 


Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková